Na Šumavě vzniká zajímavá kolekce retropohlednic nejen pro sběratele

Člověku v tom shonu dnešní doby ani nedojde, jak rychlé nohy má čas. Nejčastěji si to uvědomíme u nějaké periodické události či bilancování. A právě při bilancování posledních měsíců jsme s údivem zjistili, že našemu hýčkanému projektu sběratelských retro pohlednic ze Šumavy bude za pár týdnů jeden rok!

Vše začalo někdy v dubnu loňského roku a to ještě dílem souhry neskutečných náhod. Ač jsme sami vášnivými sběrateli šumavských pohlednic z dob před, mezi i po obou velkých válkách, ani ve snu jsme se neodvažovali pomýšlet na podobnou produkci. Tehdy jsme jen potřebovali pohlednici našeho zaměstnání.

Po nafocení všeho potřebného jsme odeslali podklady naší grafičce s očekáváním, že nám připraví snímky a texty do tisknutelné podoby. Vzpomínáme si přesně, jak tehdy jakoby mezi řečí prohodila, že to zkusí dát do retro stylu a také si vzpomínáme, že jsme jí mezi stejnou řečí odpověděli, že to nebude nutné…

Ještě že je Míša Tlapáková žena na svém místě a do věcí, kterým rozumí, si nenechá mluvit! Výsledný obraz naší pohlednice nás tak nadchnul, že bylo v mžiku zcela jasno! Náš projekt sběratelských retro pohlednic se právě začal rodit. Bylo jasné, že tisk naší první pohlednice musí být doplněn o další motivy. Rozběhli jsme se tedy do nejbližšího okolí a i po dohodě s vyšebrodským Infocentrem, se kterým spolupracujeme na poli zviditelnění našeho kraje již řadu let, vznikaly historicky první snímky našeho projektu.

Tehdy na začátku května byla zvěčněna stará radnice na náměstí Vyššího Brodu, vyběhli jsme i na nedaleké poutní místo Maria Rast odkud je to jen kousek k obelisku Dr. Nitsche. Cestou z Vyššího Brodu na Lipno jsme se ještě zastavili na Čertově kopytě. Celá tato série pak byla doplněna starším snímkem Medvědího kamene a tím byl zpečetěn oficiální zrod POHLEDŮ ŠUMAVA.

Netrvalo dlouho a na scéně byla opět slečna Tlapáková. Vzpomínáme si, že tehdy se ono červnové pondělí pomalu chýlilo k západu slunce, když se rozdrnčel telefon. Míša nám oznamovala, že musí doplnit tiskovou frontu a že by bylo fajn tam dodat 4 nové motivy našich pohlednic! Tak rychle jsme na Vítkově hrádku ještě nikdy nebyli! Naše oblíbená lokalita se pomalu chystala k večernímu odpočinku, když jsme kolem ní začali poskakovat se stativem. Nakonec se jeden z mnoha snímků podařilo vybrat. Z hrádku jsme si to namířili do lipenského hotelu a musicbaru Lipenka, kde o naše pohlednice byl také zájem. Vzpomínáme, že byla zábava rozsvěcovat a zhasínat všechna ta přítomná světélka, pomačkat si mezi focením nějakou tu klávesu na přítomném pianu, vyzkoušet si „fouknout“ do přítomných žesťů…

Druhý den zrána nás čekalo dokončení mise. Čertova stěna nás přivítala ve chvíli, kdy hustá šumavská mlha jen líně zvedala své vlhké peřiny z mohutných balvanů. Díky vlhkosti to tehdy byl na „Čertovce“ vskutku tělocvik. Přiznáme se, že jsme nakrátko vkročili i do kamenného moře, kam by se vkráčeti nemělo. Skákajíce po vlhkých balvanech jsme tehdy přiváděli skupinku přihlížejících dam k oněmělým výrazům, abychom se nakonec přesvědčili, že bude nutné fotit z vyhlídky a do chráněné části kamenného moře hlouběji nesestupovat.

Právě pohlednice Vítkova hrádku a Čertovy stěny byly zahrnuty v objednávce našeho nového partnera – informačního centra v Lipně nad Vltavou, které naše pohlednice taktéž oslovily, a je s námi v živém kontaktu do dnešních dnů. S příchodem léta jsme chtěli zabrousit hlouběji do Šumavy. Na naší nabídku pohlednic odpovědělo modravské infocentrum. Z navázání této spolupráce jsme měli velikou radost a navíc to znamenalo, že strávíme dva dny v tolik milovaném srdci naší Šumavy.

Končil třetí červnový týden, když jsme na Modravu dorazili. Počasí nebylo sice moc přívětivé pro focení, ale přesto naše nadšení neopadalo ani po několika kilometrech putování v ukrutném vedru. Vedro bylo tak velké, že jsme u Tříjezerní slati zjistili, že voda, kterou jsme si nesli v našich turistických lahvích, se nedala pít, jelikož byla téměř na bodu varu. Ale takové drobnosti nás nemohly rozhodit. Další kilometry k Hradlovému mostu nás dobrá nálada neopouštěla, naopak – u Vydry jsme strávili krásné chvíle a vzniklo i mnoho snímků, z nichž jeden skončil na papíře.

Zbýval poslední úkol dne – do Modravy jsme se dostali přes bývalou osadu Vchynice – Tetov a tato procházka se řadí k tomu nejkrásnějšímu, co jsme doposud při našem putování za pohlednicemi zažili. Zvěčnit samotnou Modravu byla pak pověstná třešnička na dortu, kterou jsme završili výtečnouvečeří na „Klostermannce“. Vedle Modravy se nám v létě minulého roku podařilo navázat spolupráci i s Frymburským infocentrem (Frymburk lipenský  ), které si objednalo pohlednici městyse a pak také legendární kapličku sv. Anny, která se nachází na kopci Svatá Marta. Tyto destinace patří mezi naše nejoblíbenější na levém břehu Lipna. Pokud se při Vašem šumavském putování na tato místa dostanete, neváhejte se vyšplhat o kousek výše nad kapličku. Zpevněná cesta Vás dovede k malé lesní studánce a od ní je to kousek do veliké zatáčky, ze které když sestoupíte lesním porostem na palouk u Studené, může se Vám naskytnout nádherný výhled. Přes hraniční hřbet na pravém břehu jezera dohlédnete až do dalekých Alp!

Tuto sérii pohlednic jsme završili v restauraci Loděnice v Lipně nad Vltavou. Tato novostavba vznikla při výstavbě jedné z etap rozšiřování obce. Často sem chodíme na popracovní večeře. V létě je z terasy krásný výhled na jezerní hladinu. Pozorujeme tu ohromnou zásobárnu vody a při pohledu na zbytky Nových Domků, které se nachází na protilehlém břehu, zavíráme oči a po tisící si zkoušíme představit, jak zdejší kraj vypadal před zatopením…

Po této sérii se naše pohlednice dostaly také na zmiňovaný pravý břeh jezera. Infocentrum z Přední Výtoně nabízí již dříve vydaný Vítkův hrádek, který doplňuje Čertova stěna a Čertovo kopyto.

V tomto vydání jsme s naším projektem poprvé zamířili za hranice! Na rakouské straně Šumavy byly zvěčněny Švédské šance u Radingu (nedaleko bývalé osady Radvanov).

A zapomenout nesmíme ani na smějícího se kozlíka z rodinné farmy U Maurerů. Kozlík, respektive jeho portrét zanesený na naší pohlednici, má pohnutou historii. Bylo to v den, kdy jsme odváželi pohlednice na Modravu. Naše dcerka Vanesska si v autě prohlížela nové pohlednice a nahlas četla jejich názvy. Asi nikdy nezapomeneme na události, které se odehrály po přečtení textu z pohlednice farmy. „…Svět zvířat na farmě u Mauerů…“ četla Vanesska a hned byla napomenuta, že nečte pořádně, že to nejsou Mauerovi, ale Maurerovi. Ze zadních sedadel se nám dostalo strohé odpovědi, že jest vše přečteno správně…

Krve by se v nás nedořezal, vydání kozlíka totiž předcházela řada drobných nedorozumění a omylů a po konečné dohodě jsme nakonec museli zavolat na farmu, že předání pohlednice není souzeno nám, rodině ani samotnému kozlíkovi. Naštěstí je usměvavý kozel natolik krásný, že si ho lidépořizují i s tou drobnou vadou ve jméně. Navíc se shodou okolností projekt farmy u Maurerů zastavil, takže s touto pohlednicí jsme slavili hned dvě premiéry, které se budou v budoucnu jistě ještě několikrát opakovat – textový šotek a místo, které zmizelo z mapy šumavské.

Po letní sérii jsme se začali soustředit na zviditelnění našeho právě narozeného projektu. Jali jsme připravovat propagační materiály v podobě letáků a plakátů. Ještě předtím jsme však na Regionální rozvojovou agenturu Šumava zaslali žádost o přijetí našich pohledů do rodiny Originálních produktů. Byli jsme zařazeni do podzimní schůze. Jelikož jsme v případě přijmutí chtěli mít na plakátech a letácích logo Originálního produktu, celý proces čekal na výsledek.

S velikou radostí jsme přijmuli fakt, že naše pohlednice smějí od září roku 2012 užívat značku "ŠUMAVA originální produkt®". Hned po přijetí jsme vyrazili na pravidelnou podzimní šumavskou expedici. Loňský podzim jsme prožili nádherný týden. Z hlavního stanu v Hojsově Stráži jsme vyráželi do všech světových stran a připravovali podklady pro budoucí vydávání pohlednic.

V této chvíli je nafoceno mnoho snímků, které je možné spatřit na naší webové prezentaci. Stránky na podzim prošly velkou úpravou a přehledně nyní rozdělují pohlednice vydané a nevydané. Nevydané motivy navíc dělíme na komerční a nekomerční zaměření.

Po návratu z expedice a vyřízení všech formalit okolo Originálního produktu, jsmese opět začali věnovat přípravě vydání nové série našich pohlednic. S vyšebrodským infocentrem byl dohodnut cisterciácký klášter a pohlednice města. Na Lipně se nafotila nová Stezka korunami stromů a také premiérová výroční pohlednice. Výroční pohlednice se bude vydávat vždy jednou ročně a oproti pohlednicím klasickým bude složená ze čtyř snímků, které se budou věnovat jednomu konkrétnímu místu, popřípadě také firmě. Na sklonku podzimu 2012 jsme na výroční pohlednici zvěčnili obec Lipno nad Vltavou, jako poctu našemu bydlišti. Pohlednice obsahuje budovu OÚ, přístav a resort Marina, Obecní dům a přehradní těleso.

Série osmi motivů byla doplněna také o Bílou strž, u které jsme se zastavili na naší podzimní expedici. Poté se čekalo na sníh, abychom mohli vydat historicky první zimní retro pohlednice. Začátek zimy byl však na sněhové nadílky chudý, takže jsme se dočkali až po Silvestru, kdy vznikly pohlednice kostela sv. Filipa a Jakuba v Přední Výtoni, obec Přední Výtoň a městys Frymburk.

Na začátku února jsme tedy konečně vydali novou sérii a sní i dlouho očekávané propagační materiály. Mezi tím jsme pořizovali snímky z našeho nejbližšího okolí.Z nich se pak jistě některé objeví ve vydání před příští zimou. Uprostřed února jsme zavítali i na Kvildu a užili si parádní zimní den v tomto šumavském skvostu. Nyní se však soustředíme na vrchol první pohlednicové zimy. Poslední únorový týden budeme trávit na Stožci a v pěti dnech plánujeme na naší historicky první, ryze pohlednicové expedici pořídit hromadu podkladů z této jižní oblasti Šumavy a na konci tohoto roku některé z nich poslat na papír, abychom všem mohli ukázat, že Šumava je krásná vždy a v každém svém koutu!

Děkujeme, že jste s námi strávili první rok naší existence a pevně doufáme, že naše počiny napomohou objevovat Šumavu takovou, jakou doopravdy je – krásná, milá, vlídná, ale i bouřlivá, nemilosrdná a zranitelná. Nyní však dost slov, sněžnice na nohy, aparát do ruky a hurá na Trojmezí! A když Šumava dovolí, za rok se zase sejdeme a povíme si, jaký byl rok 2013 s našimi sběratelskými retro pohlednicemi…

Všechny pohlednice si můžete prohlédnout na http://www.pohledysumava.cz/