Jablkem to začalo a dnes umíme nabídnout i lyofilizované ovoce

Lučické sady - Eduard Kozák jsou rodinná firma, která se věnuje pěstování a zpracování ovoce. Jejich hlavním produktem jsou jablka a švestky, v menší míře rybíz, hrušky, broskve, kanadské borůvky a jahody. Z ovoce vyrábí mošty, sušené a lyofilizované ovoce, povidla a nabízí i vlastní med. Vše pak nabízí ve vlastní prodejně v Lučicích 43. Zakoupíte zde i další produkty spojené se zemědělskou výrobou jako jsou například brambory, cibule, mák a jiné.

Založili jste rodinnou firmu v roce 1991. Jak se Vaše podnikání změnilo od té doby?

Od doby, kdy jsme začínali se významně změnil způsob prodeje. Dříve bylo spoustu maloobchodů, ale dnes 90 % prodeje probíhá přes supermarkety. Odběratel se změnil a my se mu přizpůsobili. Tento stav se nám ovšem nelíbí a snažíme se o vlastní prodej a oslovovat ostatní farmáře a malé prodejny v co nejkratší vzdálenosti. Další změnou je ulehčení práce našim zaměstnancům pomocí mechanizace, samozřejmě při co největším zachování ručního podílu práce. Lidé jsou dnes pohodlnější a těžkou práci už nechtějí dělat, a tak jim chceme nabídnout lepší pracovní podmínky.

Používáte nějaké moderní technologie nebo se snažíte o klasické postupy?

Používáme klasické postupy, při využití moderních technologií. Třeba, sušíme klasicky, teplotu však už řídí počítač, ale ke krájení ovoce nepoužíváme prkénko a nůž, jak tomu bylo dříve, ale krájecí stroj. I při výrobě moštíku využíváme strojové techniky, neboť množství, které dnes vyrábíme není myslitelné zvládnout jen holýma rukama za pomocí původních nástrojů.

A jak vznikla myšlenka lyofilizovaného ovoce?

Chtěli jsme nabídnout něco nového, rozšířit sortiment. Je to ta věčná otázka, zda máme šanci, udržet si zákazníka s tradičními produkty nebo neustále být něčím noví a tím pádem atraktivní?! Napadlo nás zkusit usušit touto metodou jablko, neboť jsme jej nikde nezaregistrovali a tím vyplnili prostor na trhu. Při prvním zkoušení nás překvapila jeho chuť. Přidali jsme tedy do nabídky zcela originální lyofilizované jablko ve tvaru kroužku. K němu samozřejmě lyofilizujeme i jahody, maliny, švestky a další ovoce čeká na otestování.

Kdy Vás napadla myšlenka „prodeje ze dvora“? Ve svém obchůdku prodáváte jen své produkty?

Takzvaně ze dvora prodáváme od začátku. Jen s nárůstem zákazníků a rozšířením sortimentu jsme dospěli k myšlence zrekonstruovat volný objekt v Lučicích a vytvořit tak vlastní obchod. Postupně jsme u něj vybudovali zázemí, jako jsou sklady a manipulační plochy. Současný stav, kdy dodáváme do supermarketů nás neuspokojuje a nesouhlasí ani s myšlenkou, s kterou naše firma vznikala. Nicméně se tomu zatím nevyhneme. Snažíme se dodávat do řetězců pouze jako regionální dodavatel, aby naše produkty nejezdily daleko, byly u zákazníka co nejrychleji, čerstvé a dlouhými dodávkami v rámci ekologického přístupu. Životní prostředí je pro nás důležité a nechceme přispívat k jeho ničení. V naší prodejně dáváme také prostor i ostatním místním farmářům a nabízíme produkty např. z Farmy Čechovi, Agrochovu Jezernice a Farmy Luční dvůr.

Jakých úspěchů si nejvíce vážíte?

Naším největší úspěchem je to, že jsme celé ty roky, které nebyly vždy snadné, přečkali a podařilo se nám vše ustát a co víc, stále se rozvíjet.

Například u sušených křížalek z jablek je vývoj viditelný. Zpočátku jsme sušili jen pro pekaře, ale chtěli jsme oslovit i koncového zákazníka a zkoušeli jsme formu sušených jablek, která by mu opravdu chutnala. Nejprve jsme zkoušeli kolečka, která se ujala, ale pak jsme chtěli posunout kvalitu ještě dále a pokusili jsme se vyrobit křížalky tak, aby byly křupavé a dnes můžete vyzkoušet naše křupavé jablkové čipsy. Tak z toho máme opravdovou radost. Rozšířili jsme zpracovatelskou výrobu o švestková povidla, to nám nestačilo a zkusili jsme i povidla hrušková. Tento výrobek také není tak často k vidění a zájem o něj je opravdu překvapivý. Dnes se už výroba obou druhů povidel množství vyrovnává.

V produkci ovoce jsme také pyšní na to, že jsme nezůstali jen u jablek, ale rozšířili jsme ji i na švestky, hrušky, jahody a zkoušíme i borůvky.

Podařilo se nám také koupit a rekonstruovat bytový dům v Lučicích, kde ubytováváme zaměstnance a brigádníky. Tím jsme nabídli zaměstnancům další benefit.

Jaké překážky jste během těch let překonali?

Největší překážkou je pro nás byrokracie. Trápí nás rozdílné podmínky při pěstování, zpracování a prodeji ovoce v zemích Evropské unie. Například Polsko, které, které zvýšilo významně dovoz svých jablek do České republiky, válcuje naše sadaře cenou, která je ovlivněná tím, že je v Polsku super snížená DPH na zemědělské produkty a tomu se skutečně nedá konkurovat. V Polsku je zemědělství významně podporováno, nejen zemědělské produkty, ale i například snížené DPH na zemědělské stroje. Co se týká brigádníků, např. z Ukrajiny, u nás prochází tito pracovníci složitou povolovací byrokracií, v jiných státech EU je to snadnější. To je opravdu zatěžující pro farmáře, který se má věnovat své farmě, ovoci a zaměstnancům, a ne neustále vyřizovat nějaké papíry a povolení. Podnikáme v sektoru, který není z hlediska českých lidí, zajímavý, práce je těžká a té se většina občanů vyhýbá.

Prozradíte nám, jaké máte nejbližší plány? Chystáte se rozšiřovat sortiment nebo objem výroby? Nebo jste spokojení tak, jak to je?

Určitě pokračovat dále v započaté práci, neustále se zlepšovat a držet kvalitu v oblasti pěstování i zpracování ovoce. Ve výsadbě plánujeme pořídit proti kroupové sítě a řešit závlahu. Ve zpracování se zaobíráme myšlenkou zpracování jablek na jablečný ocet. V současné době zkoušíme produkovat ovoce v kvalitě RAW, zkrátka nabízet to co lidé chtějí a co jim chutná.

Nápady máme, jen mít štěstí na lidi, zákony a různé vyhlášky, které mnohdy nedávají smysl a stále více kladou překážky malým pěstitelů / farmářům.

Regionální značka se snaží podporovat kvalitní místní produkty – jak značku MORAVSKÁ BRÁNA regionální produkt, kterou jste získal pro Moštík a Křížalky, vnímáte s odstupem let vy?

Je to dobře, že existuje možnost získat pro naše výrobky místní, regionální značku. Mělo by se v lidech neustále udržovat povědomí, že co je regionální je dobré, u kvůli tomu, že se jedná o místní ovoce, které je pro ně přirozené. Člověk má jíst potraviny, které jsou vypěstované v místě, kde žije, co je zeměpisně dané. Dalším významným argumentem je také ekologie, kdy přispějí ke snižování uhlíkové stopy, v situaci, kdy se dováží z jiných zemí, či kontinentů a životní prostředí trpí.

 Pane Kozáku, děkuji Vám za rozhovor.