Keramika Katka

Kreativita provázela Kateřinu celý život. Po automobilové nehodě se začala věnovat manuální práci v rámci terapie a po rekonvalescenci se její talent začal rozvíjet naplno (ruce dělají, co nohy nesvedou). Všechno začalo tvorbou adventních věnců, pokračovalo přes ručně malované hedvábné šátky, až konečně Kateřina zakotvila u keramiky.

 „Poprvé jsem se s hlínou setkala v roce 1999 v Hrabyni. V rámci rehabilitačních procedur tam byla také keramická dílna, kam jsem moc ráda chodila. Ovšem rehabilitace skončila a s ní na čas i kontakt s hlínou. V roce 2008 jsem pak dostala pec na vypalování od keramika Mirka Monsbergera – a jako by začal můj nový život… V té době se mi hodně líbili andělé, takže i můj první kousek byl anděl. Vůbec se mi nepodařil a celý popraskal. Poté následovala řada pokusů a omylů. Mé znalosti o výrobě, barvení a výpalu nebyly žádné, takže jsem se musela učit a hledat veškeré informace o výrobních postupech. Nejspíš i proto se dodnes těším na každé otevření pece, jestli je vše v pořádku a podle mých představ…

Ten první pokus mě neodradil a každého anděla tvořím jako originál – akorát jim nedělám obličeje. Nějak mi to k nim nesedí a myslím, že se tak dává větší prostor lidské fantazii. Dokonce jsem už vytvořila i těhotného anděla. Nicméně, celkově se spokojuji se strážnými anděly a myslím, že každý z nás by jednoho měl mít doma…“

Začátky však nebyly vůbec lehké. I přes velkou konkurenci, minimální zkušenost a v podstatě bez patřičného uměleckého vzdělání se Kateřina vypracovala mezi republikovou špičku, a to díky své píli, bezedné kreativitě a osobitému stylu.