Krajem Antonína Dvořáka

Přijměte naše pozvání na vycházku či vyjížďku rovinatou krajinou dolního Povltaví, propojenou nejenom mosty, ale i bohatou historií. Krajinou, která byla svědkem významných kulturních i historických údálostí a také mimořádného technického rozvoje 19. a počátku 20. století.

Jen pár metrů od železniční zastávky Nelahozeves – Zámek a turis­tického informačního centra se 8. září roku 1841 narodil nejslavnější český skladatel Antonín Dvořák. Dům, dříve řeznictví a hos­tinec, je dodnes velmi podobný tomu, ve kterém část dětství prožil malý Anton (tak se mu prý říkalo doma) se svojí rodinou. Po nedávné rekonstrukci je Rodný dům Antonína Dvořáka moderním kulturně-vzdělávacím centrem s unikátní expozicí  věnovanou hudbě a Dvořákovu dětství. 

Anton často hrával na kůru v kostelíku sv. Ondřeje, navštěvoval školu na návsi nebo chodil pěšky do okolních vesnic. Táta, strýcové i další členové rozvětveného příbuzenstva patřili k vyh­ledávaným lidovým muzikantům a malý Toník brzy vystupoval a hrál pro radost ostatním. i jeho pověstná láska k vlakům vznikla v této době, kdy se začala stavět železnice z Prahy na sever a po kolejích supěly první parní lokomotivy.

Celému kraji vždy dominoval lob­kowiczký renesanční zámek, situovaný na ostrohu nad řekou.

Přes nedaleký most se od počátku 20. století chodilo za zábavou a muzi­círováním do sousedních Veltrus.

Původně tu mezi lety 1755–1784 stával dřevěný most, který strhla povodeň. Za Dvořákova života se používal přívoz.

Tamním parkem obklopený letohrádek rodiny Chotků se stal díky bohatému kulturnímu životu vyhledávaným místem.

Hrabě Rudolf Chotek měl k Veltrusům natolik vřelý vztah, že se jako jediný z rodiny nechal pohřbít v místním kostele. Po ces­tách lemovaných řekou a skala­mi vodil řezník se synem dobytek.