Kraj Pernštejnů - rozhovor Kateřina Dubcová - Rábská keramika z dílny Mozaika - duben 2025

🏺 Historie a inspirace

1. Jak jste se dostala ke keramice a co vás na tomto řemesle nejvíce oslovilo?​ Od mala jsem vyrůstala v obklopení papírů, tužek i pastelek a neustále něco tvořila. Můj první kontakt s hlínou si pamatuji asi v 18 letech, kdy mi keramiku, jakožto formu vyjádření, představila má tehdejší učitelka ve výtvarném kroužku, který jsem navštěvovala. Mé daleko hlubší seznámení se sochařskými a modelovacími technikami však přišlo asi o 5 let později, kdy jsem během svého několikaletého pobytu v Londýně studovala několik výtvarných technik na West Hampstead Garden Suburb Institute. Práce s hlínou mě nadchla. Obdivuji její trojrozměrnost, nevyčerpatelné možnosti, užitelnost, tradici. Má obrovský potenciál.
2. Studovala jste umění v Londýně. Jak vás tato zkušenost ovlivnila ve vaší tvorbě?​ Měla jsem skvělé učitele a líbil se mi tamější výukový systém, který mě v mé tvorbě ovlivňuje dodnes. Naučila jsem se vidět detaily, pečlivě propracovávat výrobky, nepoužívat žádné rychlokvasné postupy, ale každé dílo dostatečně opečovat.

A hlavně mi výuka přinášela každodenní radost a už tenkrát jsem pocítila touhu a motivaci potkávat se s hlínou ve svém pracovním životě. Myslím, že tehdejší učitelé mi ukázali profesi pro mě stvořenou.

1. Jaké byly vaše začátky po návratu do Čech a co vás motivovalo k otevření vlastní dílny? Já jsem člověk věřící a můj návrat bylo období, který mě právě ve víře ukotvil nejvíce. Nemusela jsem totiž dělat téměř nic. Věci se daly do pohybu samy hned po mém návratu. Zvonil mi telefon a lidé mi nabízeli zajímavé pracovní příležitosti spojené s keramikou. Já je jen sbírala a získávala tak postupně cenné zkušenosti. Ty mě pak v kombinaci s anglickou průpravou přirozeně vedly k otevření vlastní dílny bez báze a hany.
2. Proč jste se rozhodla založit keramickou dílnu právě v obci Ráby?​ To rozhodování bylo zcela intuitivní a nikterak těžké. V Rábech bydlím s rodinou ve starším stavení, kde bylo reálné vytvořit nové prostory. Při mateřské dovolené jsem začala vnímat silný pocit, že se nechci vracet do institucí a kolektivů, kde mi někdo bude diktovat obsah mé práce. Že potřebuji tvořit nějaké hodnoty sama a svobodně, ideálně ve vlastních prostorech a že v našem okolí chybí nějaká dílna, kde by mohli malí i velcí lidé zažívat tvořivé wellness. Měla jsem v té době už mnoho zkušeností s vedením kurzů a workshopů, stejně jako s tvorbou samotnou. Přestože mě mnoho lidí v mém odhodlání zrazovalo, manžel i rodina mi tehdy v úsudku věřili, dodávali odvahu a pomohli dílnu vybudovat.
3. Jaký význam má pro vás osobně keramika jako forma vyjádření a tvorby?​ Čím déle ji dělám, tím více se snažím zaměřit na tvorbu užitné, trvalé a tudíž udržitelné keramiky. Nebylo tomu tak vždy a musela jsem si tím procesem zrání projít, jako asi každý tvůrce. Ale teď propojuji radost z práce a vnitřní meditaci, kterou jílový materiál s sebou nese s tím, že konečný výstup má své místo, svou funkci, někomu dobře slouží nebo plní kus jeho prostoru.

🎨 Tvorba a techniky

6. Jaké druhy výrobků z hlíny vytváříte a které jsou vaše nejoblíbenější?​ Nejoblíbenější jsou ty, které užitečně zaplní prostor, na který jsou určeny a esteticky i originálně ho doplní. Mám ráda zahradní keramiku. Prázdné místo na zahradě, které by mohla nápaditá keramika osvěžit a probudit k životu, je pro mě ta pravá výzva. A je jedno, jestli je to květináč, pítko či budka pro ptáky nebo zahradní totem. Také teď pracuji na zlepšení svých točířských schopností a hlubšímu porozumění glazurám a chtěla bych se více zaměřit i na domácí užitnou keramiku jako jsou hrnky, misky, talíře. A rozhodně mi dělá dobře i detailní dekorování keramiky, kde si mohu pohrát s barvami.
7. Používáte keramickou hlínu z Jaroměře. Co vás k této volbě vedlo?​ Vzdálenost, kvalita a ochota majitele výrobny, pana Svídy, mi vyjít kdykoliv vstříc.
8. Spolupracujete s místními truhláři na dřevěných doplňcích ke keramice. Jak tato spolupráce probíhá?​ Přirozeně. Když potřebuji nějaké dřevěné doplňky a znám někoho z okolí, kdo má čas a zájem je pro mě vyrobit, dáme to do kupy.
9. Jaké techniky a postupy při tvorbě keramiky nejčastěji využíváte?​ Menší věci si předtočím na hrnčířském kruhu, větší vkládám do forem nebo vyrábím z plátů či modeluji. Pak dle potřeby čistím, maluji, prorývám, glazuji, oxiduji. Technik je bezpočet a já je ráda střídám, zkouším nové. Byla by to dlouhá odpověď.
10. V obci Ráby jste vytvořila keramické tablo s výjevy z okolí. Můžete nám o tomto projektu povědět více?​ Tablo jsem netvořila, jen jsem jeho tvorbu vedla. Většinovou část mého pracovního dne vedu kurzy či workshopy pro veřejnost. Pracuji hodně s dětmi. S nimi mi teď hojně pomáhají vyškolené lektorky, ale v době, kdy se tablo tvořilo, jsem vše ještě vedla sama. Měla jsem ráda, když i tvorba dětí měla myšlenku a hloubku. Několik let před tablem jsme vyráběli s občany Rábů vánoční betlém. Každá figurka v něm vznikla dílem jiné osoby a celý ten proces vzniku byl super. Propojení tvořivých malých i velkých lidí z okolí se sociálním přesahem. U hlíny se totiž lidé velmi uvolní, sdílí své starosti, sbližují se. Chtěla jsem po dokončení betlému podobný projekt zopakovat, a tak jsme se s dětmi v kurzu pustili do nové práce. Každé dítko si vybralo nějaký symbol z okolí, který otisklo do hlíny. Kus přírody nebo konkrétní místo. Všechny kachle jsme pak propojili na jednom tablu, takže nám vznikla taková mozaika z okolí, kterou jsme nazvali Střípky z naší vesnice. Máme na ní vyobrazenou Kunětickou horu, perníkovou chaloupku, lokální zahradnictví a další důležité prvky, které dětem symbolizují jejich domovinu. Přijeďte se podívat!
11. Jaký je váš přístup k barevnosti a vzorům ve vašich výrobcích?​ Obojí je základem mé tvorby. Byť dominantou mých výrobků jsou přírodní, bílé a mintové odstíny, ráda je doplňuji širokou škálou dalších výrazných barev. A protože jsem v každé výtvarné technice spíše detailista, tak si na keramice užívám drobného vzorování, ať malovaného či rytého.
12. Máte nějaký oblíbený výrobek nebo kolekci, na kterou jste obzvlášť hrdá?​ Určitě by se něco našlo. Ale upřímně se snažím tolik neprožívat vlastní tvorbu a ani nemám potřebu ji nějak příliš hodnotit a vyzdvihovat některé výrobky nad jinými. Byť to může znít jako klišé, vyrábím skutečně pro radost a občas pro nějakou konkrétní potřebu či místo. Jde mi o ten proces. Nikdy jsem neplánovala své věci prezentovat, natož prodávat. Samozřejmě je velkým potěšením a bonusem, když se mé věci líbí a někdo o ně jeví zájem. Má činnost se pak stává o něco smysluplnější. Já však své poslání stále vidím spíše v lektorování a šíření požitku z tvorby i mezi ostatní.

👩‍🏫 Kurzy a komunitní aktivity

16. Pořádáte keramické kurzy pro děti i dospělé. Co vás k tomu přivedlo?​ Pořádání kurzů a workshopů pro veřejnost byl vždy můj primární záměr. Vznikl již při mých studiích, kdy mi práce lektorů a učitelů, kteří tenkrát vedli mě, připadala jako dream job. Mám ráda lidi, ráda s nimi sdílím jejich příběhy, poslouchám je a práce s hlínou je skvělý prostředek, jak jim pomoci uvolnit vnitřní pnutí, najít rovnováhu. Navíc jsem nikdy neměla velkou potřebu prezentovat jen sama svou tvorbu. Chtěla jsem, aby má práce měla trochu sociální i psychologický přesah. Aby dělala radost lidem a skrze ně naplňovala mě.
17. Jaké typy kurzů nabízíte a pro jaké úrovně jsou určeny?​ Kurzy mám různorodé, zdánlivě spolu nesouvisející, a přitom zcela propojené. Každý den v dopoledních hodinách se v mé dílně koná anglická školička pro děti předškolního věku. Je to dopoledne vedené primárně v angličtině, jehož nedílnou součástí je keramická tvorba. Jelikož jsem keramiku studovala v anglické škole, je to pro mě zcela přirozený projekt, který vznikl, když mé vlastní děti byly malé a já chtěla jejich rozvoj obohatit o přirozený rozvoj angličtiny i jemné motoriky. Program se natolik uchytil, že jej provozuji dodnes a je o něj velký zájem. To mě velmi překvapilo, donutilo k významnému posunu v této oblasti a ze všech mých kurzů mě práce s těmi nejmenšími baví a naplňuje snad nejvíce.

Když předškoláčci v poledne odejdou, otevírají se dveře dílny návštěvníkům pravidelných keramických kurzů nebo jednorázových workshopů. Věnujeme se dětem i dospělým. Nabídnout své služby umíme začátečníkům i zkušeným tvůrcům.

18. Jak probíhá typický kurz ve vaší dílně Mozaika?​ Pravidelné kurzy se pořádají jednou týdně, trvají dvě hodiny a navštěvují je lidé, kteří mají o tvorbu hlubší zájem. Vymýšlí si své vlastní projekty, které zpracovávají od úvodního nápadu až po dekoraci klidně i několik týdnů či měsíců. Učí se různé techniky, možnosti zpracování, práce s engobami i glazování. Zároveň chodí do kurzů pravidelně odpočívat, čerpat energii a sociálně se vyžít. V ustálených skupinách vznikají moc pěkné vztahy a přátelství. Návštěvníci mívají velmi podobnou energii, která jim pomáhá ke vzájemnému sdílení všeho potřebného a společná práce má dle mého názoru i velký terapeutický účinek.

Pořádáme také workshopy, což jsou jednorázové akce pro širokou veřejnost. Mívají zvolené téma a v případě potřeby i částečně připravené polotovary. Jde vlastně o takové tvořivé wellness, kdy si přijdete keramiku vyzkoušet, chvilkově se uvolnit tvorbou a zároveň si něco konkrétního odnést. 

19. Jaké reakce a zpětnou vazbu dostáváte od účastníků vašich kurzů?​ Dovolím si říci, že velmi pozitivní. Najít volné místo v kurzech je poslední roky celkem vzácnost, což ukazuje na to, že děvčata si svá místa hlídají. Nejspíš proto, že jsou tam spokojená.

Jednorázové workshopy jsou navštěvovány také celkem hojně, ale jejich naplněnost je rozhodně napínavější. Velmi totiž záleží na tom, jak se trefíme do noty tématem, termínem nebo jaké je zrovna počasí. Samozřejmě děláme maximum proto, aby i z nich návštěvníci odcházeli spokojeni a zase se k nám vraceli, což se snad většinově daří.

20. Jaké výhody vidíte v propojení výtvarné činnosti a výuky angličtiny?​ I po mnoha odučených letech mě nepřestává překvapovat, jak rychle se děti rozvíjí ve svých jazykových dovednostech, když jsou propojené s jemnou motorikou, kterou keramika rozhodně je. Původně v tom nebyl žádný propracovaný plán, o to větší zázrak mi připadá, jak skvěle tato kombinace funguje.
21. Účastníte se regionálních akcí nebo jarmarků? Bohužel neúčastním, byť je to stále na pořadu mých tužeb. Primárně se však stále věnuji vedení anglické školičky a kurzů, které mě zaměstnávají natolik, že mi nezbývá čas na výrobu dostatečného množství zboží, které bych mohla na těchto akcích prezentovat a prodávat. Protože mi však vlastní tvorba velmi chybí, aktuálně se zabývám myšlenkami, jak toto změnit a na jarmark se čas od času vypravit.
22. Jaký význam má pro vás práce s komunitou a místními obyvateli?​ Ta má význam vždy. Obzvláště v době plné technologií a vzájemného odcizování je potřeba se s lidmi z blízkého okolí setkávat nad společným dílem. Komunitu to sbližuje, naplňuje radostí a sounáležitostí. A s pevnými vazbami a vztahy se vždy lépe žije.

🌿 Značka Kraj Pernštejnů

1. Co pro vás znamená získání certifikace Kraj Pernštejnů regionální produkt®?​ Je to pro mě určitě ocenění mé práce, kterého si vážím. Radost z toho, že si někdo všiml snahy dělat kvalitní služby i výrobky. To malého podnikatele vždy potěší.
2. Jakým způsobem využíváte tuto značku v propagaci svých výrobků?​ Certifikační logo uvádím na všech svých propagačních platformách, plakátech, bannerech. V případě prodeje výrobků ho ráda uvedu i na nich.
3. Jaký je váš vztah k regionu, ve kterém působíte, a jak se odráží ve vaší práci?​ Bydlím pod Kunětickou horou. Jsem moc vděčná za místo, kde žiji a vnímám ho jako jedno z nejlepších, nejkrásnějších i nejpraktičtějších míst k bydlení v okolí. Díky své práci se seznamuji a následně navazuji vztahy se spoustou lidí všech věků, což mi umožňuje dobrý přehled o okolním dění. Mohu na něj pak reagovat svou prací a být tak pro svůj region přínosem, což mé profesi dává smysl a naplnění. Co více si od práce přát?