Kraj Pernštejnů - rozhovor Radek Kreizl - Umělecké řezbářství - březen 2025


Mohl byste nám na začátek říct něco o sobě? Jak jste se dostal k řezbářství a co vás na něm nejvíce baví?

Moje cesta k řezbářství byla celkem jednoduchá, už od mala jsem pořád něco vyráběl v dílně. Vyřezával nožem lodičky z kůry, lepil modely z papíru nebo něco plácal z hlíny. Stále mě lákalo něco vytvářet a ve svých třinácti letech jsem se poprvé setkal s řezbařinou na řezbářském kroužku v Hradci králové. Tento obor mě očaroval tak, že jsem se uměleckým řezbářem i vyučil na Střední uměleckoprůmyslové škole v Hradci Králové, kde jsem momentálně zaměstnán jako učitel odborného výcviku v tomto oboru. Na řezbařině mě baví hlavně možnost vyrobit něco, co se druhým líbí. Baví mě posouvat své hranice a zdokonalovat se. Dřevo je krásný materiál, který má v dobrých podmínkách dlouhou životnost a můžu tu po sobě něco zanechat.

 

Jaký je váš příběh spojený s Regionální značkou Kraj Pernštejnů?

K regionální značce mě přivedl houslař Jan Veselý, se kterým spolupracuji na jeho projektech. Řekl jsem si proč to také nezkusit… Je hezké organizovat něco, co spojuje lidi, kteří se snaží vyrábět své produkty dobře a kvalitně v rámci regionu a vytvořit pro ně podmínky, které jim pomohou například v propagaci a prodeji…

 

Můžete nám popsat proces, jakým vznikají vaše řezbářské výrobky? Jak dlouho trvá jeden typický projekt?

Proces vzniká už samotným výběrem motivu, buď se inspiruji konkrétní řezbou, nebo námětem, který se mi líbí, anebo využiji vlastní kreativitu a naskicuju si hrubou představu o budoucí práci. Poté si vyberu vhodný materiál většinou ze suchého lipového dřeva. Abych docílil požadovaného rozměru, musím materiál slepit podle toho, zda budu vyřezávat reliéf nebo skulpturu. Na připravený materiál přenesu kresbu a začnu s hrubým osekáváním velkými dláty a postupně se dostávám k jemnějším detailům. Nakonec použiji vhodnou povrchovou úpravu obvykle nějaký vosk či olej. Doba výroby závisí na velikosti a propracovanosti díla, ale například soška panny Marie vysoká 60 cm zabere přibližně 60 hodin práce.

 

Co je podle vás největší výzvou při řezbářství a jak ji překonáváte?

Všeobecně je největší výzvou pro řezbáře figurální tvorba, která patří k těm nejnáročnějším. Řezbář si musí dílo představit prostorově a dodržet určitá pravidla a proporce v anatomii lidského těla.

 

Jak se inspirujete při vytváření svých děl?

Mojí inspirací jsou díla slavných řezbářů a sochařů. Rád sbírám kvalitní řezby, které používám také jako vzor pro svou práci. V poslední době využívám i umělou inteligenci, která dokáže vytvořit zajímavé inspirativní obrázky a předlohy a já je pak mohu ztvárnit do dřeva.

 

S jakými materiály nejraději pracujete a proč?

Používám převážně lipové dřevo, které se dobře opracovává i barví a je svou tvrdostí pro řezbáře ideální. Dále pak používám ořech nebo dubové dřevo, které je ale daleko tvrdší a práce samozřejmě náročnější.

 

Mění se v průběhu času způsob, jakým přistupujete k řezbářství? Jaký vývoj jste zažil jako umělec?

Řezbář se zdokonaluje ve své práci celý život, je to takový automatický proces. Já to poznám třeba tak, že když se podívám na své práce, které jsem vytvořil před delším časem, tak na nich pozoruju chyby, které jsem dříve neviděl.

 

Co si myslíte o současné situaci v oblasti tradičního řemesla? Je zájem o řezbářství mezi mladými lidmi?

Každé řemeslo podléhá vývoji, je to dáno hlavně tlakem na snížení výrobního času a nákladů, takže i v řezbařině je možné využít například moderní technologie CNC obrábění. Dřevo však není homogenní materiál a výrobky takto vzniklé nejsou v takové kvalitě a je zapotřebí finální zásah řezbáře.

Jelikož pracuji jako učitel odborného výcviků na uměleckoprůmyslové škole, tak musím říct, že se pořád najde spoustu mladých šikovných talentovaných lidí, kteří mají zájem o umělecké obory včetně toho řezbářského…

 

Jakým způsobem vnímáte propojení tradičního řemesla a moderního designu? Je možné je skloubit, nebo se jedná o dvě odlišné oblasti?

Design a tradiční řemeslo je z mého pohledu propojené od nepaměti, historicky vždy móda nebo design ovlivňovala řemeslo a naopak. Bez tohoto propojení by nevznikly nové krásné věci a nedocházelo by k dalšímu vývoji.

 

Jaká byla vaše největší profesní výzva?

Zatím na tu opravdovou výzvu čekám…

 

Jaké používáte tradiční řemeslné techniky?

Řezbář při své sochařské práci používá hlavně paličku a nejrůznější dláta. Technika, jakou se dopracuje k výsledku, je individuální. Ale používají se techniky například vrubořezu, což je většinou geometrická řezba do plochy materiálu nebo liniový řez. Tyto techniky často můžete najít na dobovém nábytku a každý řezbář by je měl ovládat.

 

Mohl byste nám přiblížit nějaké konkrétní projekty, na kterých jste v poslední době pracoval a co plánujete do budoucna?

V poslední době jsem vytvořil vyřezávaný betlém a sochu panny Marie pro obec Borek, a betlém a vybavení kapličky v obci Chvojenec.

Můj plán do budoucna je věnovat se více mým autorským projektům. Je pro mě důležité pracovat na tom, co mě baví.

 

Jaké vlastnosti by měl mít podle vás ideální řezbář? Co je klíčové pro to, aby člověk v tomto oboru uspěl?

Trpělivost, chuť vytvářet něco nového, a hlavně se stále rozvíjet, posouvat své možnosti dále dopředu.

 

Co byste doporučil mladým lidem, kteří by se chtěli věnovat řezbářství nebo jinému tradičnímu řemeslu?

Mé doporučení je se hlavně nevzdávat po prvním nezdaru, vydržet u řemesla, nešetřit na kvalitě dlát, a hlavně by budoucím řezbářům měla být tato práce i koníčkem.

 

To nejlepší z regionů

vám již od roku 2005 garantují regionální značky kvality,
systém certifikace, který aktuálně zastřešuje 32 značek ve 31 regionech celé České republiky