Koordinátoři regionálních značek společně na Broumovsku

Sraz byl v Polici nad Metují, kde stačí obejít náměstí, aby člověk získal docela zajímavý přehled o tom, co nabízí značka BROUMOVSKO regionální produkt. Navštívili jsme postupně městské infocentrum, kde právě skončila velikonoční výstava regionálních produktů, obchůdek a drátenickou dílnu Lenky Vítkové Kozárové, která má certifikované drátované výrobky a kreativní sady, prodejnu Kvíčerovské pekárny, kde jsme dostali vítané občerstvení i informace o jejich vyhlášeném chlebu, který právem nese značku regionální produkt, a posléze obchod Gourmet Bára s ochutnávkou regionální značkou certifikovaných tyčinek a čipsů „Z piva zrozených“.

Další povinnou zastávkou v Polici bylo muzeum ikonické české stavebnice Merkur a papírových modelů, se zasvěceným i zábavným výkladem ředitele muzea Pavla Frydrycha. Většina účastníků se rychle vrátila do dětství, dokonce včetně těch, kteří Merkur jako děti nestavěli, ani neslepovali geniální modely z Ábíčka. Věřím, že se to pokusí rychle dohnat, ať už sami nebo s dětmi či vnoučaty.

A to ještě nebylo všechno. Poslední zastávkou byla exkurze v rodinném pivovaru v Broumově-Olivětíně. Ač se tam vydala stoprocentně ženská skupina, v níž zjevně převládaly velmi střídmé konzumentky piva, nenudily jsme se ani na chvilku. Jaroslav Nosek, který pivovar spoluvlastní od roku 1997, nám vysvětlil, že se jedná o nejdéle nepřetržitě fungující evropský podnik. Počátek vaření piva v Broumově se klade na začátek 14. století, doloženo listinami je v roce 1419. Areál v Olivětíně začali broumovští mniši budovat v letech 1712–1714 a od té doby funguje bez přestávky. Za 2. světové války tam byla přenesena i výroba z městského pivovaru sousedícího s klášterním areálem.

Dnes se může broumovský pivovar pochlubit stále funkční tradiční technologií, vlastní sladovnou i pestrou paletou klasických i různě ochucených spodně kvašených piv. A dále také nabídkou exkurzí i velmi zajímavým muzeem, které dokumentuje nejen výrobu piva, ale i spoustu předmětů každodenního života měšťanské společnosti z přelomu 19. a 20. století, které nás přenesou do atmosféry filmu Postřižiny, dokonce včetně ionizačního masážního přístroje.

Mezi certifikovanými produkty je broumovské pivo Opat nováčkem, ale značka mu bude určitě slušet. Ač máme v Česku přes 500 pivovarů různých velikostí, podnik, který má charakteristiky velkého pivovaru včetně vlastní sladovny, přitom je v rukou rodiny a vystačí si se sedmi zaměstnanci, a ještě udržuje a dále rozvíjí historický odkaz, je svým způsobem raritou a rozhodně stojí za návštěvu i ochutnávku.

Druhý den jsme zahájili pracovním jednáním v krásné kreslírně broumovského kláštera. Na úvod se s námi o své zkušenosti podělily pracovnice broumovského infocentra, a pak už následovalo sdílení zkušeností s nejrůznějšími aktivitami kolem regionální značky. Času bychom potřebovali asi výrazně déle, ale i tak byla inspirace intenzivní. A museli jsme pokračovat na další dvě návštěvy, u kováře Ondřeje Klíra alias Alchifera v Šonově a v sýrárně Braunauer. Snad právě v kontrastu oživování tradice a rozdýchávání super moderního, ale stále ručního provozu jsme si nejlépe uvědomili, jak pestré mohou být autentické regionální produkty. A že je všechny spojuje odvaha dělat věci ne jednoduše, ale poctivě, s láskou a pokorou.

Kovář Alchifer nás provedl kovárnou, kde poodhalil tajemství vzniku drobných i velkých kovaných plastik, mezi nimiž převládá hmyz a další „havěť“ často v nadživotní velikosti, a naše opět výhradně dámské družstvo potěšil i domácím miniobchůdkem, kde nabízí drobnosti pro radost. Ochutnávku i podrobnou exkurzi v sýrárně nám zprostředkovala její manažerka Barbora Žan, která nám svěřila nejen úspěchy, ale i úskalí výroby špičkových sýrů v provozu vzniklém „na zelené louce“. To, že se tam sýrařina daří, potvrdily nejen nadšené výrazy všech „ochutnávaček“, ale také čerstvá zlatá medaile ze světové sýrařské soutěže ve francouzském Lyonu!

Sladkou tečkou byla ochutnávka kávy a čokolády Volkafe v kavárně broumovského kláštera, kde jsme si stihli sdělit největší dojmy i začít vymýšlet, kam vyrazíme příště. Konkurovat Broumovsku bude ale těžké. Ač je to region s mnoha problémy, koncentrací památek, zajímavé přírody i lidí, kterým nechybí odvaha a odhodlání, si zaslouží hluboký obdiv.

A velké jmenovité poděkování patří Kateřině Agnolozzi, koordinátorce značky BROUMOVSKO regionální produkt, která nejen připravila nabitý program, ale také se o nás starala s erudicí profesionální průvodkyně. A mám radost, že jsme díky náhodnému rannímu setkání mohli poděkovat i člověku, který je tak nějak v pozadí téměř všeho, co se v posledních dekádách na Broumovsku děje, Janu Školníkovi. Zvlášť v dnešním bolavém světě je možnost vidět, že pozitivní energie není mýtus, že má smysl zachraňovat dědictví minulosti a tvořit vlastníma rukama a hlavou nové bohatství, které nás možná i přežije, velký dar. A nám se ho v těch dvou nabitých dnech dostalo vrchovatě!

Kateřina Čadilová, národní koordinátorka ARZ

P.S. Posádka našeho auta zvládla ještě mimo program návštěvu poslední české textilky, která vyrábí tkané utěrky a ručníky – FROLEN, LINEX EXPORT ve Stárkově. (Původně plánovaná exkurze nebyla možná z provozních důvodů, přepadovku spojenou s nákupem jsme ale zvládly a určitě se vrátíme – osobně nebo aspoň nákupem na e-shopu!)